Co je urovnávání sporů? Co bychom měli očekávat nebo požadovat od mechanismu urovnávání sporů? V jakém rozsahu a s jakými důsledky můžeme urovnání sporu odkoupit, privatizovat a odstranit ho ze zorného pole společnosti? Mělo by být rozhodčí řízení považováno za mechanismus určený pouze pro řešení sporů, nebo spíše jako nástroj pro rozhodování? To jsou některé z hlavních otázek, ke kterým se tento materiál snaží poskytnout některé základní strukturní úvahy. V této souvislosti materiál předkládá tři základní funkce, které může urovnávání sporů mít: individuální a izolovanou maximalizaci
spokojenosti stran; podporu platnosti právních norem a predikovatelnosti; a prosazování hlavních společenských hodnot.
Odborný asistent na Univerzitě v Ženevě, podporoval Graduate Institute of International and Development Studies [Postgraduální institut mezinárodních a rozvojových studií]; výkonný ředitel Geneva Master in International Dispute Settlement [Postgraduální studium mezinárodního řešení sporů v Ženevě] (MIDS); šéfredaktor Journal of International Dispute Settlement [Časopis pro mezinárodní řešení sporů]. Dřívější verze této eseje byla publikována pod názvem „Theoretical Musings on the Roles of Dispute Resolution Systems – With Special Consideration of Online Dispute Resolution“ [překlad titulu: Teoretické úvahy o úloze systémů řešení sporů – se zvláštním zřetelem na řešení sporů on-line], v ADR IN BUSINESS [Alternativní řešení sporů v obchodním styku] (A. Ingen-Housz, ed, 2010). Výzkum podporuje Swiss National Science Foundation [Švýcarská národní vědecká nadace].
